Schistosomiáza a plži

Větru, dešti ani šnekům neporučíme

Schistosomiáza je onemocnění oslabující způsobené parazitickým červem, který se vyvíjí v sladkovodních plžích. Má je jako mezihostitele předtím, než infikuje lidi. Hubení plžů pesticidy je jedním ze způsobů pro kontrolu jejich šíření, metoda je známá jako „šnečí horečka.“ Nová studie Emory University, však ukazuje, že přenos parazita může být ve skutečnosti nejvyšší, když populace plžů jsou nízké. Proceedings of the National Academy of Sciences publikoval studii ukazující, jak se velikost populace týká míry infekce.

„Prokázali jsme, že čím více plžů máte ve zdroji sladké vody, tím méně nebezpečný každý jednotlivý šnek je, co se týče počtu parazitů, které uvolňuje,“ říká David Civitello, docent biologie v Emory a hlavní autor studie. Výzkum má důležité důsledky pro politiku snížování šíření schistosomiázy. Ta je považována za jeden z nejvýznamnějších tropických onemocnění. Parazity, které způsobují schistosomiázu, má v současné době v těle více než 200 milionů lidí.

„Naše výsledky naznačují, že pokud aplikujete velkou dávku pesticidů, abyste snížili ​​populaci plžů, infekčnost zbývajících plžů by mohla být skutečně prudce stoupat,“ říká Civitello. „Je v podstatě nemožné zabít všechny jedincea tak nastavíte stupeň pro odraz v riziku infekce. Když se populace hlemýždí začíná zotavovat, jak naše data nám říkají, nastane období s extrémně vysokým potenciálem pro přenos parazitů pro člověka. „

Chronické infekce schistosomiázy způsobují značnou morbiditu v subsaharské Africe a části Středního východu, Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Cykly onemocnění mezi lidmi a plži, které žijí ve vodních zdrojích, kde se lidé mohou koupat, prát si oblečení, mýt nádobí a sbírat vodu pro domácí použití. Děti, které rádi hrají ve vodě, jsou ve vysokém riziku nákazy jako první.

Další výzkum tedy ukázal, že lidské „inženýrské“ zásahy do ekosystému bývají plně kontraproduktivní.

Původní text v angličtině.