Extrakty z mořských měkkýšů – možný zdroj antivirotik proti SARS-CoV-2

Čím vším nás mohou překvapit mlži?

Současně probíhající pandemie nemoci covid-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2, proti kterému zatím nemáme k dispozici spolehlivě účinnou léčbu, vytváří naléhavou potřebu intenzivního hledání nových léků s protivirovým účinkem.

Pozornost vědců se proto obrátila i k mořským bezobratlým živočichům, kteří jsou dosud prakticky neprobádaným zdrojem potenciálních léčebných prostředků všeho druhu.

Mořští bezobratlí živočichové postrádají adaptivní, čili získanou imunitu a nedokážou se tedy proti infekčním agens bránit vytvářením specifických protilátek. Protože ale žijí v prostředí plném virů  – v l ml mořské vody je více než 10⁷ virových částic, musí mít vyvinuté jiné obranné mechanismy, které je před těmito potenciálními patogeny chrání. Takovou ochranu jim zajišťuje vysoký obsah nejrůznějších látek s antivirovým účinkem v jejich tělesných tekutinách.

Že mořští živočichové obsahují látky antivirovými účinky, je známo již dlouho, ale do klinického užívání zatím dostaly pouze dva léky, které byly získány z extraktů z mořské houby Tectithea crypta spongothymidinu a spongouridinu. Jedná se o azidothymidin, který byl prvním přípravkem užívaným v léčbě AIDS, a vidarabin, kterým se léčí některé herpetické infekce.

V poslední době byla z některých mořských měkkýšů (např. ušně Haliotis laevigata, H. rubra, ústřice Ostrea edulis a druhy rodu Crassostrea, slávka Mytilus galloprovincialis, ale i dobře známá černomořská invazivní Rapana venosa) izolována řada látek se slibným antivirovým účinkem, zvláště proti heretickým virům. Není proto ani divu, že se k mořským měkkýšům, jejichž počet druhů se odhaduje na 100000, vědci nyní obrátili i s hledáním látek s účinkem proti koronavirům.

A jedna taková velmi slibná látka – cavortin, byla nalezena v pacifické ústřici Crassostrea gigas. Cavortin je bílkovina s aktivitou tzv. zinkové superoxid dismutázy, která velmi účinně inhibuje aktivitu několika enzymů, které jsou nezbytné pro replikaci SARS-V-2 uvnitř našich buněk.

Ústřice Crassostrea gigas byla původně rozšířená podél pobřeží východní Asie, je však v současnosti chována ve vhodných vodách po celém světě. Z chovů podél pobřeží Atlantského oceánu však bohužel tato ústřice unikla a invazivně zamořila mělčiny Severního moře, kde ohrožuje ekologickou rovnováhu v křehkých ekosystémech přílivových zón – tzv. wattů.

Podaří-li se opravdu z cavortinu vyvinout virostatikum použitelné v léčbě nemoci covid-19, mohla by tak pacifická ústřice být dostupným zdrojem suroviny pro výrobu léků a částečně by tak mohla také „odčinit“ škody, které natropila svým invazivním šířením mimo místa svého původního výskytu.