Silvestrovský Newsletter cksl.cz

Silvestrovský Newsletter cksl.cz

P.F. 2021

V současné epidemické krizi nezbývá než trávit Silvestra u monitoru s sledovat něco uklidňujícího – třeba šneky. Český klub sběratelů lastur proto pro své členy i náhodné zájemce připravil silvestrovský videoprogram s heslem:

KORONÁČ SEM ČI TAM, ŠNECI LEZOU DÁL!


Šnečí závody:


Šnek versus slimák


Romance levotočivých šneků

(na závěr něco o lásce)

Štědrovečerní origami: Složte si šneka!

Štědrovečerní origami: Složte si šneka!

Přání webmastera cksl.cz k Vánocům 2020

Přeji všem odběratelům Newsletteru, všem členům Českého klubu sběratelů lastur, předsedovi, místopředsedům a jejich manželkám krásné Vánoce a šťastný rok 2021 plný ulit.


Krásné Vánoce samozřejmě přeji i i šnekům.


Pro ty z vás, kteří mají děti, vnoučata, či si uchovali hravost i v pozdním věku, přinášíme přehledný návod, jak si jako origami místo tradičního jeřába složit papírového hlemýždě.

A pro nás, dospělé milovníky šneků, nezbývá než připomenout: Ani v roce 2021 nesmíme ustat v podpoře osvobozování šneků od jejich ulit. Sami jsou v tom velmi neobratní, jak ukazuje obrázek, a my sběratelé musíme být připraveni jim pomáhat zbavit se ulit i v příštím roce!

Snail Freedom By Medi Belortaja

Petr Svoboda přeje krásné Vánoce!

Petr Svoboda přeje krásné Vánoce!

Přání členům klubu od úspěšného lovce

Trochu zázrakem se nám letos v srpnu podařilo doputovat do naší oblíbené Žuljany na chorvatském poloostrovu Pelješac.

Phalium granulatum

Během šnorchlování se mi podařilo vylovit asi z třímetrové hloubky hned u skalnatého břehu nádherný exemplář šišánka Phalium granulatum. Asi je to to nejlepší co se mi kdy podařilo na Jadranu nalézt.


Všem členům klubu přeji klidné Vánoce a do Nového roku hodně úlovků a cestování – už bez korony.

Se srdečným pozdravem Petr Svoboda, Jistebnice

Orbicella annularis a ryby Chlorurus

Orbicella annularis a ryby Chlorurus

Orbicella annularis – korál a corallivorní ryby

Orbicella annularis Foto Louiswray (makrofotografie)

Orbicella annularis je pro ekosystém velmi důležitý karibský korál a ohrožený druh. Tento korál okusují “papouščí ryby”, ploskohlavci rodu Chlorurus. Vědci sledovali zotavení tohoto korálového druhu z predace ploskohlavci.Zjistili, že ztráta korálové tkáně O. annularis se zdá být způsobena primárně několika výjimečně velkými jizvami predátorů. Až 87% jizev bylo malých a pravděpodobně se plně uzdravily. Rod Chlorurus – to jsou hojní býložravci, kteří se primárně pasou na řasách, což může nepřímo prospět korálům zmírněním konkurence korálů a řas. V místním měřítku jsou snahy managementu rezervací o zvýšení populace Chlorurus považovány za důležité pro udržení odolných korálových útesů. Přesto některé druhy Chlorurus také příležitostně konzumují korály – chování známé jako corallivorie. Corallivorie může způsobit částečnou až úplnou úmrtnost korálových kolonií a může mít dlouhodobé dopady, jako je snížený růst korálů a reprodukční kapacita a zvýšená náchylnost k chorobám. I když důkazy naznačují, že Chlorurus pravděpodobně mají celkový čistý pozitivní dopad na společenstva korálů, mohou mít nepříznivý dopad na silně ohrožené druhy korálů, jako je O. annularis.

Chlorurus microrhinos Foto Hectonichus

Abychom lépe porozuměli důsledkům corallivorie pro O. annularis, vědci z Kalifornské polytechnické státní univerzity vyhodnotili míru hojení korálů z jizev predátorských ryb. S těmito daty vyvinuli statistický model pro predikci dlouhodobé ztráty korálové tkáně ze snímků průzkumů predátorských jizev. Studie je první, která monitoruje rychlost hojení korálů a prahové hodnoty pro zotavení z jizev predátorských ryb v Karibiku. Vědci sledovali hojení více než 400 predátorských jizev na korálových koloniích O. annularis na karibských ostrovech St. Croix a Bonaire po dobu dvou měsíců. Jejich výzkum naznačuje, že většina hojení O. annularis nastává během prvních několika týdnů a že jizvy mají zahojené přibližně po 45 dnech. Důležité je, že zjistili, že velikost jizev silně ovlivňuje rychlost hojení korálů a prahové hodnoty pro zotavení. Zjistili, že menší jizvy (do 1,25 cm2) se často zcela zacelí, zatímco větší jizvy (od 8,2 cm2) se hojily minimálně. Zjišťovali i velikost a četnost nedávných jizev predátorských ryb na koloniích O. annularis v určitém okamžiku a pomocí jejich modelu předpovídali ztrátu korálové tkáně z těchto jizev. Zjistili, že 87% jizev bylo malých (do 1,25 cm2) a matematický model předpovídal, že se tyto malé jizvy zcela uzdraví nebo povedou k minimální ztrátě tkáně. Naproti tomu pouze 6% pozorovaných jizev bylo velkých (nad 8,2 cm2), a model předpovídal, že tyto velké jizvy mají minimální šanci zahojení a budou představovat 96% celkové ztráty tkáně pro predaci papoušků.

Montastraea annularis at Molasses Reef, John Pennekamp Coral Reef State Park, Florida Keys

Studie naznačuje, že bezprostřední negativní důsledky predace ploskohlavci pro O. annularis se zdají být způsobeny primárně několika výjimečně velkými jizvami od predátorů. Je zajímavé, že mezi ostrovy nebyl pozorovatelný rozdíl v rychlosti hojení ani v celkovém hojení korálů, a to navzdory ostrým kontrastům ve složení ryb a korálů na St. Croix a Bonaire. To naznačuje, že tato zjištění a tento prediktivní model mohou být široce použitelné pro jiné oblasti Karibiku. Studie představuje důležitý pokrok v porozumění obnově ​​ekologicky důležitého a ohroženého karibského korálu rybami Chlorurus.

Chlorurus perspicillatus Foto dr. Dwayne Meadows, NOAA/NMFS/OPR. – NOAA Photo Library

Původní článek v angličtině

Endodonta christenseni nevyhyne

Endodonta christenseni nevyhyne

Endodonta christenseni – vzácný havajský gastropod nalezen na Nihoa

Je to suchozemský plž, který byl považován za vyhynulého. Nyní se zdá, že se jej podaří díky ochraně udržet mezi živými. Ostrov Nihoa, kousek zubaté skály, který vyčnívá z Tichého oceánu, je jediným útočištěm pro znovuobjevený druh původního havajského suchozemského plže, o kterém se dříve předpokládalo, že vyhynul. Endodonta christenseni, která byla poprvé zaznamenána v roce 1923, dosud postrádala vědecký název a popis. Je to pravděpodobně poslední zbývající druh rodu Endodonta. Dalších 11 druhů bylo shromážděno a popsáno před více než 100 lety a dnes jsou známi pouze z muzejních vzorků. Tým vědců z Bishop Museum a Florida Museum of Natural History našel tehdy plže během průzkumu na více než 1000 lokalitách napříč Havajskými ostrovy. Nyní vědci varují, že bez ochrany by tento druh mohl během deseti let zmizet a vymazat rodovou linii, která existovala po miliony let. Vědci uvedli, že pojmenování E. christenseni je nezbytným prvním krokem k zachování zbývající populace. „Tento druh práce tvoří základ veškerého úsilí o ochranu přírody,“ uvedl ve svém prohlášení hlavní autor Kenneth Hayes, ředitel Tichého centra biskupské muzea pro molekulární biologickou rozmanitost. „Mezera ve znalostech o biologické rozmanitosti, která je obzvláště závažná pro slabé a vysoce ohrožené skupiny, jako jsou plži a hmyz, brání účinnému výzkumu, který je nezbytný pro informování o ochranných opatřeních.“

Endodonta christenseni, foto David Sischo – z materiálů FLORIDA MUSEUM OF NATURAL HISTORY

Zemní plži na tichomořských ostrovech za posledních 400 let utrpěli více zaznamenaných vyhynutí než jakákoli jiná skupina zvířat, přičemž klesající počet souvisí s ničením stanovišť, invazivními predátory a změnou klimatu. Havaj už ztratila více než polovinu svých druhů suchozemských hlemýžďů plžů. „Výsledky tohoto rozsáhlého průzkumu nám dávají naději, že ještě zbývá mnoho druhů, které lze zachránit,“ uvedla Norine Yeung, kurátorka malakologie v Bishop Museum a spoluřešitelka studie. „Musíme však jednat rychle a rozhodně, pokud máme porazit hodiny vyhynutí, které každým dnem tikají hlasitěji.“

Endodonta lamellosa, jiný zástupce rodu. Foto Manuel Caballer

Autoři přisuzují dlouhou mezeru mezi rokem 1923, kdy byl zaznamenán naposledy, nedostatku taxonomů, kteří studují suchozemské plže. E. christenseni je velký asi jako hrášek a má tygří pruhy. Žije na zemi a potravně je specializován na houby na endemitních nížinných travách. Žije a množí se ve vlhkém středu rostliny, kde se živí houbovými filmy, které se vyvíjejí na odumřelých stéblech trávy. Mizení plže souvisí také s jeho vysoce specializovaným životním stylem. Mnoho stanovišť nížinné trávy na Havaji bylo nahrazeno exotickou vegetací a invazivní druhy, jako jsou mravenci a krysy, jsou častější v nízko položených oblastech než ve vysokých nadmořských výškách. Přestože je Nihoa neobydlený a jeho návštěvnost je velmi omezena úřady, vědci uvedli, že druh zůstává zranitelný lidskými zásahy díky malé rozloze ostrova, kde může mít narušení přirozeného prostředí dlouhodobé následky. Tým doufá, že nový druh bude začleněn do Havajského programu prevence vymírání plžů na Havaji, jehož prostřednictvím může chov v zajetí pomoci vědcům měřit odolnost druhů ve volné přírodě. Ačkoli vzorky DNA z E. christenseni a příbuzných druhů pomohou vědcům vysledovat jeho evoluční vztahy, žijící populace jim umožní odpovědět na klíčové ekologické otázky týkající se reprodukce, stravy a životního cyklu, což vše může pomoci informovat o plánech obnovy druhů, uvedl jeden z vědců participujících na výzkumu.


Původní článek (v angličtině)