Ladisla Machala: Vodní plži jako mezihostitelé lidských parazitárních nemocí – II. díl

Posted On 19. 2. 2021

Druhý díl seriálu o plžích ohrožujících člověka

Dalšími skupinou parazitických červů třídy Trematoda, kteří k vývoji potřebuje plžího mezihostitele, jsou motolice čeledí Fasciolidae, Paragonimidae a Clonorchidae. Na rozdíl od druhů čeledi Schistosomatidae nedochází k nákaze člověku přímou invazí cerkárií, ale konzumací potravin, ve kterých jsou encystovaná larvální stadia těchto parazitů – metacerkarie.

Motolice čeledi Fasciolidae (Fasciola hepatica a F. gigantica) se vyskytují celosvětově a v dospělém stavu žijí v játrech svého definitivního hostitele – člověka a řady dalších savců.

Vajíčka odcházejí se žlučí do střeva a následně ve stolici do vody, kde se z nich vylíhnou miracidia, která vnikají do mezihostitele – vodního plže z čeledi Lymnaeidae. Nejvýznamnější roli hraje bahnatka malá Galba truncatula, ale mohou to být i jiní příslušníci této čeledi.

V plži probíhá další vývoj ve dvou stadiích – nejprve se vytvoří sporocysta a v ní se následně vyvinou redie, ze kterých se po dozrání uvolňují cerkarie. Ty plavou volně ve vodě a potřebují se zachytit na vodní rostlině, kde se encystují a vytvoří tak infekční stadium zvané metacerkarie. Celý vývoj ve vodním plži trvá několik týdnů a plž ho obvykle nepřežije. K infekci člověka dochází obvykle při konzumaci syrových vodních rostlin, jako jsou například „vodní kaštany“ z kotvice plovoucí Trapa natans či salát z potočnice lékařské Nasturtium officinale. Diagnóza fasiciolosy se stanoví mikroskopickým nálezem vajíček ve stolici a k léčbě lze užít triclabendazol.

Také motolice Clonorchis sinensis z čeledi Clonorchidae prodělávají vývoj ve vodním plži.

Tato parazitární infekce se vyskytuje v oblasti východní Asie a dospělé motolice parazitují ve žlučníku a žlučových cestách. Z vajíček, která se stolicí dostanou do vody, se vylíhnou miracidia, kterým jako mezihostitel slouží plži čeledi Bithyniidae – především Parafossarulus manchouricus a Bithynia fuchsiana.

Ve těchto plžích se přes stadia sporocysty a redie vytvoří cerkarie, které vnikají do svaloviny různých druhů ryb, kde se usadí a vytvoří metacerkariovou cystu. K infekci člověka a dalších definitivních hostitelů dochází konzumací syrového nebo nedostatečně upraveného rybího masa, což je v oblasti výskytu této motolice tradiční součást jídelníčku. Chronická klonorchiosa může mít za následek vznik rakoviny žlučníku a žlučových cest. Diagnóza se určí nálezem vajíček ve stolici a k léčbě lze použít praziquantel či albendazol. Posledním medicínsky významným druhem motolice, o které se zde zmíníme, je Paragonimus westermani z čeledi Paragonimidae.

Také tento druh motolice se vyskytuje v jihovýchodní Asii. V definitivním hostiteli žije tento parazit v plicích, kde způsobuje onemocnění připomínající tuberkulosu. Vajíčka se z plic dostávají do dýchacích cest a jsou buď přímo vyplivnuta, nebo po spolknutí vyloučena se stolicí. Ve vodě se z vajíček líhnou miracidia, která napadají plže čeleď Semisulcospiridae, především druh Koreoleptoxis amurensis. Vývoj v plžích probíhá dvoufázově podobně jako u původce klonorchiosy, ale cystické metacerkarie se vytváří nikoli v rybách, ale ve sladkovodních korýších. K nákaze tak dochází při konzumaci pokrmů připravených z nedostatečně tepelně upravených krabů a raků – zvláště pak kraba čínského Eriocheir sinensis, který je u nás znám jako invazivní druh, ale v Číně platí za vybranou lahůdku.

Diagnózu paragonimosy potvrdí mikroskopický nález vajíček ve sputu či ve stolici a k léčbě se užívá praziquantel. V našich podmínkách se tyto infekce u lidí vyskytují výjimečně, ale odhaduje se, že na světě je nakaženo různými druhy těchto motolic na 40 milionů lidí a dalších zhruba 200 milionů je jimi ohroženo. Kromě negativního vlivu na lidské zdraví působí tito paraziti také velké problémy ve veterinární medicíně – celosvětové roční ztráty v chovech různých druhů domácích zvířat jsou odhadovány na více než 3 miliardy dolarů.

---

Více k tématu (v angličtině) ZDE