Pomůže nám hlemýždík kropenatý v boji proti nebezpečným bakteriím?

Plží deriváty jako lék

Suchozemský plž hlemýždík kropenatý Cornu aspersum je hospodářsky významný druh plže, který je hojně chován v tzv. helikultuře pro své kvalitní maso s vysokým obsahem bílkovin. Kulinářsky využívána jsou také jeho játra, ale i vajíčka, ze kterých se připravuje šnečí kaviár (1). Hlemýždí sliz obsahující látky s antioxidačním účinkem je navíc využíván k výrobě kosmetických přípravků, hlavně regeneračních krémů bránících tvorbě vrásek (2).

Cornu aspersum v Praze – Holešovicích

Tento zajímavě zbarvený plž má však i svou méně sympatickou stránku. Původní oblast výskytu hlemýždíka kropenatého zahrnovala země okolo Středozemního moře, odtud se ale tento druh přičiněním člověka rozšířil do řady dalších oblastí světa. Došlo k tomu jak úmyslně (helikultura či chov jako pet), tak i neúmyslně při dopravě zemědělských produktů nebo například půdních substrátů. V současné době se tak hlemýždík již vyskytuje v Severní i Jižní Americe, Austrálii, Polynésii, na Novém Zélandu i v Jižní Africe. Všude tam se invazivně šíří a působí závažně škody na zemědělských plodinách, zvláště zelenině, ale též obilninách, vinné révě či citrusech (3). V Česku, kde je tento nepůvodní druh chován na farmách, byl ve volné přírodě poprvé pozorován v roce 2008; žádné významné škody však u nás zatím nezpůsobuje (4).

Cornu aspersum v Praze – Holešovicích

Nyní se však ukazuje, že by si tento plž mohl svou reputaci vylepšit také tím, že by nám mohl pomoci v boji proti některým nebezpečným bakteriím rezistentním vůči antibiotikům. Objev antibiotik byl jedním z největších úspěchů medicíny a znamenaly zásadní průlom v boji proti řadě nebezpečných infekčních onemocnění bakteriálního původu. Zavedení antibiotické léčby do praxe vedlo k výraznému snížení nemocnosti i úmrtnosti na tyto infekce, nicméně postupně se ukázalo, že v řadě případů byly tyto velké úspěchy jen dočasné. Většina bakterií je totiž schopná vytvořit si dříve nebo později vůči řadě antibiotik odolnost, někdy dokonce tak značnou, že mnohá antibiotika úplně přestávají účinkovat. K evoluci vzniku rezistence bohužel přispívá i nadužívání antibiotik jak v humánní medicíně, tak i například v chovech hospodářských zvířat.

Cornu aspersum v Praze – Holešovicích

Mezi takové velmi nebezpečné multirezistentní bakterie patří například Pseudomonas aeruginosa. Tento mikrob zvláště často osidluje popálené plochy kůže, rány a také způsobuje těžké plicní infekce u pacientů postižených vrozenou nemocí mukoviscidózou. Vzhledem k tomu, že v současné době je tento mikrob odolný k většině běžně užívaných antibiotik, je nutné v léčbě pacientů infikovaných P. aeruginosa používat záložní antibiotika, která jsou značně toxická, což dále komplikuje stav těchto těžce nemocných pacientů. V současné době to vypadá, že by nám mohl v závodech s tímto obávaným mikrobem začít docházet dech (5).

Cornu aspersum v Praze – Holešovicích

Hledání nových látek s antibaktriálními účinky je proto věnováno velké úsilí a v poslední době vzbudil značný zájem výzkum látek s antibakteriálním účinkem, které jsou obsaženy v hlenu hlemýžďů. Výzkumníci si totiž všimli, že povrchy, po kterých se suchozemští plži běžně pohybují, jsou obvykle vysoce kontaminovány nejrůznějšími, často vysoce patogenními mikroby, plžům to však nepůsobí žádnou újmu. Když se na tuto schopnost plžů podívali blíže, zjistili, že v hlemýždím hlenu se nachází řada bílkovinných látek, které jsou vysoce účinné proti růstu bakterie P. aeruginosa, ale i řadě dalších jako je např. Escherichia coli, která je častým původce zánětů močových cest či průjmových onemocnění, a některým dalším (6, 7). Tyto látky vypadají velmi nadějně a není vyloučené, že obohatí náš arzenál antibiotik proti nebezpečným multirezistentním bakteriím. Další vývoj až k praktickému použití těchto léků sice bude vyžadovat ještě nějaký čas, ale dává nám naději, že v neustávajících závodech mezi evoluční schopností mikrobů získávat rezistenci a našimi možnostmi léčby, budeme schopni nadále s bakteriemi alespoň držet krok.


Literatura

  1. Pissia MA, Matsakidou A, Kiosseoglou V: Raw materials from snails for food preparation Future FoodsVolume 3, June 2021, 100034, http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/
  2. Truchuelo MT, Vitale M: A cosmetic treatment based on the secretion of Cryptomphalus aspersa 40% improves the clinical results after the use of nonablative fractional laser in skin aging. J Cosmet Dermatol. 2020 Mar;19(3):622-628. doi: 10.1111/jocd.13052. Epub 2019 Jun 21.
  3. Guiller A, Martin M-C, Hiraux C, Madec L: Tracing the Invasion of the Mediterranean Land Snail Cornu aspersum aspersum Becoming an Agricultural and Garden Pest in Areas Recently Introduced. PLOS ONE December 5, 2012 https://doi.org/10.1371/journal.pone.0049674
  4. Novák J. & Peltanová A. (2021): Mapa rozšíření Cornu aspersum v České republice. In: Zicha O. (ed.) Biological Library – BioLib. Citováno 23.12.2021: https://www.biolib.cz/cz/taxonmap/id434/
  5. Jurado-Martín I, Sainz-Mejías M, McClean S: Pseudomonas aeruginosa: An Audacious Pathogen with an Adaptable Arsenal of Virulence Factors. .Int J Mol Sci. 2021 Mar 18;22(6):3128. doi: 10.3390/ijms22063128.
  6. Pitt SJ, Hawthorne JA, Garcia-Maya M: Identification and characterisation of anti – Pseudomonas aeruginosa proteins in mucus of the brown garden snail, Cornu aspersum Br J Biomed Sci. 2019 Jul;76(3):129-136. doi: 10.1080/09674845.2019.1603794
  7. González-García M, Morales-Vicente F, Pico ED et al: Antimicrobial Activity of Cyclic-Monomeric and Dimeric Derivatives of the Snail-Derived Peptide Cm-p5 against Viral and Multidrug-Resistant Bacterial Strains. Biomolecules. 2021 May 17;11(5):745. doi: 10.3390/biom11050745.
0 Shares

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít