Extrakty z mořských měkkýšů – možný zdroj antivirotik proti SARS-CoV-2

Čím vším nás mohou překvapit mlži?

Současně probíhající pandemie nemoci covid-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2, proti kterému zatím nemáme k dispozici spolehlivě účinnou léčbu, vytváří naléhavou potřebu intenzivního hledání nových léků s protivirovým účinkem.

Pozornost vědců se proto obrátila i k mořským bezobratlým živočichům, kteří jsou dosud prakticky neprobádaným zdrojem potenciálních léčebných prostředků všeho druhu.

Crassostrea gigas (Thunberg, 1793) – ústřice velká
Autor: Milan Kořínek

Mořští bezobratlí živočichové postrádají adaptivní, čili získanou imunitu a nedokážou se tedy proti infekčním agens bránit vytvářením specifických protilátek. Protože ale žijí v prostředí plném virů  – v l ml mořské vody je více než 107 virových částic, musí mít vyvinuté jiné obranné mechanismy, které je před těmito potenciálními patogeny chrání. Takovou ochranu jim zajišťuje vysoký obsah nejrůznějších látek s antivirovým účinkem v jejich tělesných tekutinách.

Že mořští živočichové obsahují látky antivirovými účinky, je známo již dlouho, ale do klinického užívání zatím dostaly pouze dva léky, které byly získány z extraktů z mořské houby Tectithea crypta spongothymidinu a spongouridinu. Jedná se o azidothymidin, který byl prvním přípravkem užívaným v léčbě AIDS, a vidarabin, kterým se léčí některé herpetické infekce.

Crassostrea gigas
Foto Stefan Nehring

V poslední době byla z některých mořských měkkýšů (např. ušně Haliotis laevigata, H. rubra, ústřice Ostrea edulis a druhy rodu Crassostrea, slávka Mytilus galloprovincialis, ale i dobře známá černomořská invazivní Rapana venosa) izolována řada látek se slibným antivirovým účinkem, zvláště proti heretickým virům. Není proto ani divu, že se k mořským měkkýšům, jejichž počet druhů se odhaduje na 100000, vědci nyní obrátili i s hledáním látek s účinkem proti koronavirům.

A jedna taková velmi slibná látka – cavortin, byla nalezena v pacifické ústřici Crassostrea gigas. Cavortin je bílkovina s aktivitou tzv. zinkové superoxid dismutázy, která velmi účinně inhibuje aktivitu několika enzymů, které jsou nezbytné pro replikaci SARS-V-2 uvnitř našich buněk.

Crassostrea gigas
Foto Stefan Nehring

Ústřice Crassostrea gigas byla původně rozšířená podél pobřeží východní Asie, je však v současnosti chována ve vhodných vodách po celém světě. Z chovů podél pobřeží Atlantského oceánu však bohužel tato ústřice unikla a invazivně zamořila mělčiny Severního moře, kde ohrožuje ekologickou rovnováhu v křehkých ekosystémech přílivových zón – tzv. wattů.

Podaří-li se opravdu z cavortinu vyvinout virostatikum použitelné v léčbě nemoci covid-19, mohla by tak pacifická ústřice být dostupným zdrojem suroviny pro výrobu léků a částečně by tak mohla také „odčinit“ škody, které natropila svým invazivním šířením mimo místa svého původního výskytu.

0 Shares

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít