Ekoinženýrství – cesta k rozpadu ekosystémů – update

Jak pokusy člověka napravit napáchané škody decimují populace havajských plžů – s dodatkem Ladislava Machaly

Na Havaj se, podobně jako do řady jiných míst s tropickým klimatem, rozšířil původně africký invazivní plž Lissachatina fulice. Ne nadarmo se této achatině česky říká „oblovka žravá“. Jak jsem experimentálně ověřil, fulicy konzumují i listy konopí (které obvykle, nemá-li velký hlad, odmítá i koza.

Ladislav Machala, člen ČKSL: Haďátek se už Havaj nezbaví

Invazivní suchozemský plž Lissachatina fulica, který pochází z tropické Afriky, se lidským přičiněním, ať úmyslným či neúmyslným, rozšířil do tropů a subtropů prakticky celého světa.

A všude tam, kam se dostal, způsobuje tento plž kromě velkých ztrát v zemědělství také významné škody lidskému zdraví tím, že je mezihostitelem nebezpečných parazitů háďátek rodu  Angiostrongylus (A. costaricensis a A. cantonensis). Tato háďátka, jejichž definitivními hostiteli jsou někteří hlodavci, mají složitý životní cyklus a jejich závěrečné larvální stadium probíhá v některých suchozemských plžích a ploštěnkách.

Lidé se obvykle nakazí při konzumaci nedostatečně tepelně upravených pokrmů připravených z achatin, ale také například salátů připravených ze syrové, nedostatečně očištěné zeleniny.

Infekce těmito parazity u lidí způsobuje postižení trávícího ústrojí ve formě těžkých průjmů, ale také zvláštní formu těžkého zánětu mozkových blan tzv. eosinofilní meningitidu. Léčba tohoto onemocnění je obtížná a zvláště těžký průběh bývá u osob s poruchami imunity.

Jedním z důvodů „vyhlášení biologického boje“ oblovkám na Havaji byl i narůstající počet tamních případů angiostrongyloidózy, která se na tomto souostroví před invazí achatin nevyskytovala. Jak již bylo v textu o zpackaném „ekoinženýrství“ pomocí dravých nepůvodních plžů uvedeno, achatiny se vyhubit nepodařilo, zato špatně dopadli endemičtí havajští plži rodu Achatinella.

A aby toho nebylo málo, ještě se ukázalo, že plži Euglandina rosea i ploštěnky Platydemus manokwari mohou háďátkům posloužit jako mezihostitelé stejně dobře jako achtiny, takže i kdyby se na Havaji oblovky nakonec vyhubit podařilo, háďátek se tam zřejmě už nikdy nezbaví.

Achatinella bulimoides – druh, který měl být chráněn vysazením predátorů.
Foto: Army Environmental Update (Wiki)

Co vypozorovali na Havaji?

Na Havaji proti fulice, která tam byla introdukována neúmyslně a začala úspěšně konkurovat původní havajské malakofauně, podnikli ochranáři „ekologické opatření“. Vysadili dravého plže Euglandina rosea s nadějí, že se tento plž při predaci zaměří právě na nežádoucí zavlečenou fulicu.

Euglandina rosea
Foto: Snek (Wiki)

Kromě Euglandie se na Havaj rozšířili i červi Platydemus manokwari, kteří jsou rovněž draví, a existovala naděje, že jejich neúmyslná introdukce také povede ke snížení populace Lissachatina fulica.

Platydemus manokwari
Foto: Shinji Sugiura (Wiki)

Časopis Biological Invasions v prosinci 2020 referoval, jak tyto jistě dobře míněné experimenty dopadly. Jak Platydemus, tak Euglandina začaly lovit nikoliv fulicu, jejíž populaci měli redukovat, ale původní havajské plže. Tedy druhy, kvůli jejichž ochraně byli na Havaj tito bezobratlí predátoři vysazeni. Takže se v praxi opět ověřilo, že lidstvo nejenže neporučí větru dešti, jak zpívali svazáci v padesátých letech. Lidstvo svým ekoinženýrstvím, jak ukazuje vymírání havajských plžů, není schopné poručit ani šnekům.

Euglandina rosea
Kresba: Helen Lawson († 1854) (Wiki)

Původní text v angličtině.

0 Shares

Add a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

5 × one =