Ústřice asi zdraží – díky globálnímu oteplování

Nedostatek kyslíku a teplejší voda narušují chovy ústřic

Časné vystavení drsným podmínkám, stresu – zejména teplejší vodě a nočním výkyvům obsahu kyslíku ve vodě (v noc jeho obsah klesá) – by mohlo zanechat trvalé stopy na schopnosti ústřic vytvářet „maso“ – tkáně, které jsou vyhledávanou lahůdkou.Tým biologů z Smithsonian Environmental Research Center (SERC) publikoval v únoru v časopise Ecological Applications výsledky výzkumu tohoto tématu, které je důležité z hlediska potravinářského průmyslu.

Ústřice v Chesapeake Bay žijí většinou v mělkých přítcích. Během teplejších měsíců tam může hladina kyslíku ve vodě drasticky kolísat, od pro ústřice optimální saturace během dne až téměř k nule v noci. Kvůli úspoře energie, kterou vynakládají na vyrovnávání tohoto stresu, reagují některé ústřice výraznějším růstem lastury než tkáně. To by mohlo v budoucnosti představovat problém pro potravinářský průmysl, nejen pro ekosystém. Růst ústřic utrpěl nejvíce, když měly trvalý nedostatek kyslíku. A časná expozice takovým podmínkám zanechala stopy. Výzkum zaznamenal trvalý pokles růstu masitých tkání ústřic ve srovnání s růstem lastury. Ústřice investovaly energii více do růstu ulit, a a méně do pro labužníky prý šťavnaté a křehké tkáně uvnitř. Největší posun v tomto směru nastal, když byly ústřice byly vystaveny dvojímu stresu – teplé vodě s nízkým obsahem kyslíku.

„Nízký obsah kyslíku a oteplování vody jsou pro mořské organismy skutečným dvojitým stresem,“ říká jeden z autorů studie. „Teplejší voda obsahuje méně kyslíku a způsobuje rychlejší úbytek kyslíku. A ústřice potřebují při vyšších teplotách vody více kyslíku.Zejména pro nepohyblivé organismy, jako jsou ústřice, mohou být tyto výkyvy velmi stresující.“ Experiment proběhl v malé laboratoři, kterou vědci SERC nazývají „The Room of DOOM“ (zkratka znamená „Dissolved Oxygen Oyster Mortality“). Je to stísněná, temná místnost plná akvárií, kde biologové napodobují podmínky v mělkých vodách zálivu. Celkem 3600 mladých ústřic, přibližně tři měsíce starých, tam vystavili čtyřem možným scénářům. U některých ústřic byly nastaveny vyšší teploty vody, u některých nočním výkyvy obsahu kyslíku, jiné dostaly obojí, a kontrolní skupina stresována nebyla. Expoeriment trval 18 dnů.

Zpočátku ústřice nevykazovaly žádnou změnu. Všechny byly zhruba stejné velikosti bez ohledu na to, zda byly v horké vodě, ve vodě s nedostatkem kyslíku nebo ve zcela normální vodě. Výzkumníci nenalezli významné rozdíly. Po dvouměsíční pauze dali vědci polovinu ústřic zpět do experimentálních nádrží. Když znovu čelily stejným drsným podmínkám, ústřice, které ve fázi 1 trpěly jak nízkým obsahem kyslíku, tak teplejšími vodami, začaly vykazovat známky stressu. Ve srovnání s hýčkanějšími ústřicemi ústřice, které byly dvakrát vystaveny oběma stressorům, narostly lastury více než tkáň. Jejich poměr růstu tkáně proti lastuře byl pouze poloviční v porovnání s kontrolní skupinou. Růst ulity a masitých tkání byly kontextově závislé, projevily se pouze tehdy, když byly ústřice těmto stresorům vystaveny podruhé, o dva měsíce později. Tato změna v alokaci energie na základě vystavení stresu v raném věku může mít významný dopad na kondici ústřic. Výsledky ukazují, že reakce organismů na aktuální stres lze silně ovlivnit jejich předchozí expozicí stresu, a že kontextově závislé efekty přenosu mohou ovlivnit kondici, produkci a obnovu zejména u přisedlých druhů, jako jsou právě člověkem potravinářsky využívané ústřice.

Původní popularizující text v angličtině

Původní studie v angličtině