Mikroplasty a mořští měkkýši

Mikroplasty a mořští měkkýši

Mikroplasty kontaminovaly všechny složky mořského prostředí

Drobné kousíčky umělých hmoz nejrůznějších rozměrů – mikroplasty (menší než 5 milimetrů) či nanoplasty (menší než 100 nanometrů), zde značíme MP – zásadně ohrožují mořský život. Znečištění už postihlo i mořské plody. Požití MP z těchto zdrojů je dnes jednou ze dvou hlavních cest absorpce MP člověkem. Cílem výzkumu byl systematický přezkum a metaanalýza úrovní kontaminace MP v mořských plodech a následný odhad roční absorpci MP z tohoto zdroje lidmi.

Vědci analyzovali do října 2020 všechny studie uvádějící obsah MP v mořských živočiších. Padesát studií bylo zahrnuto do systematického přehledu a 19 do metaanalýzy. Byli to měkkýši, korýši, ryby a ostnokožci. Většina studií identifikovala kontaminaci MP v mořských plodech a uváděla obsah MP <1 MP / g. Měkkýši shromažďovaní u pobřeží Asie byli nejvíce kontaminováni ze všech zkoumaných vzorků, což se shodovalo s hlášenými trendy kontaminace MP v moři. Podle statistického shrnutí byl obsah MP u měkkýšů 0–10,5 MP/g, u korýšů 0,1–8,6 MP/g, u ryb 0–2,9 MP/g a u ostnokožců 1 MP/g. Maximální roční absorpce MP u člověka byla odhadnuta na téměř 55 000 MP částic. Statistická, výběrová a metodologická heterogenita byla vysoká.

Jde o první systematický přehled, který kvantifikoval kontaminaci mořských plodů mikroplasty a absorpci lidí z jejich spotřeby, což naznačuje, že je třeba zvážit opatření ke snížení expozice člověka prostřednictvím konzumace mořských živočichů. K upevnění vědeckých důkazů o kontaminaci MP a expozici člověka je zapotřebí dalšího vysoce kvalitního výzkumu využívajícího standardizované metody, dodávají vědci. Já dodávám, že pokud je v kilogramu masa ústřic až 10 000 byť jen několika málo nanometrů měřících kusů mikroplastů, tak náš druh už de facto zničil mořský ekosystém planety. Tak prosím – dejte všechny igelity z vybalených vánočních dárků do recyklovaného odpadu!

Text studie v angličtině

Print Friendly, PDF & Email

Štědrovečerní origami: Složte si šneka!

Štědrovečerní origami: Složte si šneka!

Přání webmastera cksl.cz k Vánocům 2020

Přeji všem odběratelům Newsletteru, všem členům Českého klubu sběratelů lastur, předsedovi, místopředsedům a jejich manželkám krásné Vánoce a šťastný rok 2021 plný ulit.


Krásné Vánoce samozřejmě přeji i i šnekům.


Pro ty z vás, kteří mají děti, vnoučata, či si uchovali hravost i v pozdním věku, přinášíme přehledný návod, jak si jako origami místo tradičního jeřába složit papírového hlemýždě.

A pro nás, dospělé milovníky šneků, nezbývá než připomenout: Ani v roce 2021 nesmíme ustat v podpoře osvobozování šneků od jejich ulit. Sami jsou v tom velmi neobratní, jak ukazuje obrázek, a my sběratelé musíme být připraveni jim pomáhat zbavit se ulit i v příštím roce!

Snail Freedom By Medi Belortaja
Print Friendly, PDF & Email

Jíte-li slávky, jíte mikroplasty

Jíte-li slávky, jíte mikroplasty

Mikroplasty prostoupily celý ekosystém moře

O mušlích z jednotlivých oceánských oblastí to již bylo v omezené míře známo. Nová studie University of Bayreuth pod vedením profesora Dr. Christiana Laforsche odhaluje, že toto tvrzení platí globálně. Tým zkoumal přítomnost mikroplastů čtyř druhů mušlí, které se obzvláště často prodávají jako potraviny v supermarketech. Mlži pocházeli z dvanácti zemí světa. Text vyšel v Environmental Pollution.

Mytilus edulis, Foto: Pallbo

Všechny analyzované vzorky obsahovaly mikroplastové částice a vědci detekovali celkem devět různých druhů plastů. Polypropylen (PP) a polyethylentereftalát (PET) byly nejběžnější.. Oba jsou plasty všudypřítomné v každodenním životě lidí po celém světě. Aby byly analýzy různých slávek srovnatelné, byl jako pevná reference použit jeden gram masa slávky. Podle studie obsahoval jeden gram masa slávky mezi 0,13 a 2,45 mikroplastovými částicemi. Nejkontaminovanější byly vzorky slávky ze severního Atlantiku a jižního Pacifiku. Vzhledem k tomu, že slávky filtrují kromě částic potravy také mikroplastové částice z vody, umožňuje mikroplastové vyšetřování slávek nepřímé závěry o znečištění v příslušných oblastech jejich původu.

Všechny mušle, ze kterých byly odebrány vzorky, byly zakoupeny v obchodech s potravinami. Někteří z nich byli chováni, zatímco jiní byli divokými úlovky ze Severního moře, Středozemního moře, Atlantského oceánu, jižního Tichého oceánu, Jihočínského moře a Thajského zálivu. Mikroplastové částice detekované ve slávkách měly velikost mezi třemi a 5000 mikrometry, tj. mezi 0,003 a pěti milimetry. Po enzymatickém čištění následovala chemická analýza částic pomocí infračervené spektrometrie s mikro-Fourierovou transformací (micro-FTIR) a Ramanovy spektroskopie. „K analýze typů mikroplastů jsme poprvé v této studii použili náhodné algoritmy, a to jak pro nesmírně velké soubory dat micro-FTIR, tak pro Ramanovy naměřené údaje. Ty nám umožnily rychle, automaticky vyhodnotit data. A spolehlivě, “říká Dr. Martin Löder, vedoucí pracovní skupiny pro plasty v čele s profesorem Dr. Christianem Laforschem.


Původní text v angličtině

Print Friendly, PDF & Email

Petr Svoboda přeje krásné Vánoce!

Petr Svoboda přeje krásné Vánoce!

Přání členům klubu od úspěšného lovce

Trochu zázrakem se nám letos v srpnu podařilo doputovat do naší oblíbené Žuljany na chorvatském poloostrovu Pelješac.

Phalium granulatum

Během šnorchlování se mi podařilo vylovit asi z třímetrové hloubky hned u skalnatého břehu nádherný exemplář šišánka Phalium granulatum. Asi je to to nejlepší co se mi kdy podařilo na Jadranu nalézt.


Všem členům klubu přeji klidné Vánoce a do Nového roku hodně úlovků a cestování – už bez korony.

Se srdečným pozdravem Petr Svoboda, Jistebnice

Print Friendly, PDF & Email

Orbicella annularis a ryby Chlorurus

Orbicella annularis a ryby Chlorurus

Orbicella annularis – korál a corallivorní ryby

Orbicella annularis Foto Louiswray (makrofotografie)

Orbicella annularis je pro ekosystém velmi důležitý karibský korál a ohrožený druh. Tento korál okusují “papouščí ryby”, ploskohlavci rodu Chlorurus. Vědci sledovali zotavení tohoto korálového druhu z predace ploskohlavci.Zjistili, že ztráta korálové tkáně O. annularis se zdá být způsobena primárně několika výjimečně velkými jizvami predátorů. Až 87% jizev bylo malých a pravděpodobně se plně uzdravily. Rod Chlorurus – to jsou hojní býložravci, kteří se primárně pasou na řasách, což může nepřímo prospět korálům zmírněním konkurence korálů a řas. V místním měřítku jsou snahy managementu rezervací o zvýšení populace Chlorurus považovány za důležité pro udržení odolných korálových útesů. Přesto některé druhy Chlorurus také příležitostně konzumují korály – chování známé jako corallivorie. Corallivorie může způsobit částečnou až úplnou úmrtnost korálových kolonií a může mít dlouhodobé dopady, jako je snížený růst korálů a reprodukční kapacita a zvýšená náchylnost k chorobám. I když důkazy naznačují, že Chlorurus pravděpodobně mají celkový čistý pozitivní dopad na společenstva korálů, mohou mít nepříznivý dopad na silně ohrožené druhy korálů, jako je O. annularis.

Chlorurus microrhinos Foto Hectonichus

Abychom lépe porozuměli důsledkům corallivorie pro O. annularis, vědci z Kalifornské polytechnické státní univerzity vyhodnotili míru hojení korálů z jizev predátorských ryb. S těmito daty vyvinuli statistický model pro predikci dlouhodobé ztráty korálové tkáně ze snímků průzkumů predátorských jizev. Studie je první, která monitoruje rychlost hojení korálů a prahové hodnoty pro zotavení z jizev predátorských ryb v Karibiku. Vědci sledovali hojení více než 400 predátorských jizev na korálových koloniích O. annularis na karibských ostrovech St. Croix a Bonaire po dobu dvou měsíců. Jejich výzkum naznačuje, že většina hojení O. annularis nastává během prvních několika týdnů a že jizvy mají zahojené přibližně po 45 dnech. Důležité je, že zjistili, že velikost jizev silně ovlivňuje rychlost hojení korálů a prahové hodnoty pro zotavení. Zjistili, že menší jizvy (do 1,25 cm2) se často zcela zacelí, zatímco větší jizvy (od 8,2 cm2) se hojily minimálně. Zjišťovali i velikost a četnost nedávných jizev predátorských ryb na koloniích O. annularis v určitém okamžiku a pomocí jejich modelu předpovídali ztrátu korálové tkáně z těchto jizev. Zjistili, že 87% jizev bylo malých (do 1,25 cm2) a matematický model předpovídal, že se tyto malé jizvy zcela uzdraví nebo povedou k minimální ztrátě tkáně. Naproti tomu pouze 6% pozorovaných jizev bylo velkých (nad 8,2 cm2), a model předpovídal, že tyto velké jizvy mají minimální šanci zahojení a budou představovat 96% celkové ztráty tkáně pro predaci papoušků.

Montastraea annularis at Molasses Reef, John Pennekamp Coral Reef State Park, Florida Keys

Studie naznačuje, že bezprostřední negativní důsledky predace ploskohlavci pro O. annularis se zdají být způsobeny primárně několika výjimečně velkými jizvami od predátorů. Je zajímavé, že mezi ostrovy nebyl pozorovatelný rozdíl v rychlosti hojení ani v celkovém hojení korálů, a to navzdory ostrým kontrastům ve složení ryb a korálů na St. Croix a Bonaire. To naznačuje, že tato zjištění a tento prediktivní model mohou být široce použitelné pro jiné oblasti Karibiku. Studie představuje důležitý pokrok v porozumění obnově ​​ekologicky důležitého a ohroženého karibského korálu rybami Chlorurus.

Chlorurus perspicillatus Foto dr. Dwayne Meadows, NOAA/NMFS/OPR. – NOAA Photo Library

Původní článek v angličtině

Print Friendly, PDF & Email